Souvislosti

SILVIE,  občanské sdružení pro podporu umění, pořádalo už od roku 1992 mezinárodní výstavy Vox humana pro mladé výtvarníky, jichž se dosud zúčastnilo několik set umělců z poloviny  Evropy.  V roce 2005 jsme pak nově uspořádali 1. mezinárodní sochařské sympozium v Ostravě-Plesné, které  připravilo velmi zajímavou podívanou pro stovky diváků přímo při vzniku uměleckého díla.

Nynější projekt sympozia velkoplošných smaltů jsme dlouho připravovali a dojednávali podmínky, protože smalty jsou velmi složitá a technicky náročná technika a my jsme se rozhodli spolu s vedením a.s. VÍTKOVICE-ENVI, že je budeme tvořit přímo v provoze smaltovny - současně s probíhající výrobou plechů pro smaltované nádrže.
Organizačně to bylo velmi náročné pro obě strany – jak pro vedení a zaměstnance smaltovny s jejich povinností plnit výrobní program, tak pro nás výtvarníky, kteří jsme naopak tento ustálený program narušovali různými individuálními přístupy a požadavky, bez nichž se ovšem umělecká tvorba neobejde.

Přesto se nakonec vše zdárně podařilo a na sympoziu vzniklo přes 100 uměleckých smaltů různých námětů a žánrů, různými tvůrčími postupy a technikami. Ty největší, které mají rozměry asi 150x280 cm, budou umístěny i na veřejných prostranstvích v Ostravě-Vítkovicích a všichni tak mohou vidět výsledky naší práce.
 
Cílem celého projektu bylo obohatit kulturní život v Ostravě, představit umělce i z jiných oblastí a podpořit mezinárodní spolupráci v zajímavém výtvarném oboru.
Snad se nám tento cíl podařilo splnit. Všem zúčastněným – jak umělcům, tak i pracovníkům VÍTKOVICE,a.s., patří veliký dík.

Mgr. Antonín Gavlas
komisař sympozia

(text katalogu sympozia, 2006)

Umělecký smalt  na Ostravsku

Malebné údolí řeky Ostravice, spojující  Beskydy s Ostravou, je zároveň symbolickým spojením  průmyslových  tradic. Městečko Frýdlant nad Ostravicí bylo proslulé již od středověku zpracováním železné rudy, později zvláště uměleckou litinou. Jeho slávu po  roce 1828  přebírá mohutnějící průmyslový komplex železáren Vítkovice. Druhým symbolickým  pojítkem mezi oběma městy je tradice smaltárenské výroby.  Své počátky na Frýdlantsku má v roce 1834, kdy vznikla první dílna na smaltovaní litinového nádobí na území dnešního Česka. Z ní vyrostl světově proslulý závod Richarda Postelberga, v jehož tradici dnes pokračuje firma AMETYST MORAVIA  s. r.o. a další. Ve Vítkovicích  před čtyřiceti léty vzniká výroba senážních věží z velkorozměrových plechů chráněných  smaltem.

Organizační práce Mgr. Antonína Gavlase a velkorysá podpora vedení společnosti  VÍTKOVICE-ENVI, a.s.  vytvořily  další prostor  pro výtvarníky z Ostravska i zahraničí a přiřazují Ostravsko  k významným centrům  novodobé smaltérské práce v Evropě.

Tradiční smalt-email je tisíciletí známá dekorativní a malířská technika, spočívající v nanášení práškovité, snadno tavitelné, čiré nebo barevné skelné hmoty na kovový  nebo i skleněný podklad. Nejstarší  nálezy jsou z mykénských hrobů, emaily znala řecká a římská antika, Keltové, odtud se tyto  technologie přes Byzanc dostaly do Evropy, hlavně do Německa, Francie a Itálie. Tyto emaily sloužily a slouží jako součást zlatnického a šperkařského řemesla.  Moderní, vysoce tavitelné odolné technické emaily - používám pro rozlišení pojem smalty - jsou záležitostí poměrně mladou a své využití v umělecké oblasti si dobývají teprve od začátku  20. století. 

Vítkovické sympozium nabídlo umělcům mimořádnou příležitost realizovat jejich projekty na velkých formátech. Tím navodilo i směr jejich práce - orientovat se na dekorativní řešení ploch, výrazné grafické a barevné dominanty. Výrazně tímto směrem jde Slovák  Jaro Gaňa, v jehož barevně výrazných tašistických  stříkaných strukturách cítíme nejen zkušenost s prací se smaltem, ale i jeho sklářské školení.  Jeho kolega Igor Cvacho vyšel ze zkušeností designéra a grafika a monumentalizoval originálně v malbě své drobnější práce,  spojující napětí technické civilizace a města s tajemstvími přírody, se symboly odvozenými od slunce, měsíce a hvězd. Poláci  Szymon Gdowicz  i Piotr Kossakovski  využili převážně figurativní prvky. První ve zjednodušené podobě autoportrétu nebo figurálního detailu za použití šablon, druhý spíše  využívá civilně motivované kresby škrabané do smaltu, blížící se grafice a plakátu. Adéla Czeglédi z Maďarska  nezapře, že se zabývá hlavně textilním designem. Její práce se jím inspirují v struktuře i řešení barevnosti. Ostravská studentka Alžběta Dirnerová využívá své zkušenosti se smaltem většinou v razantní práci se šablonou, kdy zpracovává  dekorativní motivy postmoderního ironického ražení. Antonín Gavlas monumentalizuje své mytizující představy imaginárních světů v tajemných chrámech snů. Ondřej Vorel využívá  malířských struktur v dekorativních kompozicích s dominantou znakových symbolů. Také malíř  Karel Hercík ve svých pracích spojuje své náměty provazochodců, kolotočů a tržišť s prostředím  Vítkovic, kde léta žije.
Pro laického diváka  Vítkovic vznikne malá přehlídka smaltérských technik, které se rodily staletí a dnes upadají v zapomenutí, pro milovníka umění  pozoruhodný průřez světem současné umělecké reflexe našeho světa v mezinárodním kontextu.     

PhDr. Karel Bogar  - (text z katalogu sympozia)

O sympozium se zajímali i novináři a vzniklo mnoho článků. např.: :

Alena Krtilová: Obrazy křtěné vítkovickým ohněm

- Listy Moravskoslezské - Jedinečná technologie v unikátním formátu

Aleš Honus: Obrazy ze smaltu...

Moravskoslezský deník - Sympozium smaltu ... ...

Adél Czeglédi se svým "Vesmírem"

Zavěšování smaltu na dopravník

Generální porada - s generálním ředitelem Ing. J. Světlíkem a ředitelem závodu ENVI Ing. Petrem Tajchmanem, CSc.

Ukládání hotových smaltů

Vizita u Igora Cvacho

"Rotace", A. Gavlas, 148x120 cm

Další výstava velkoplošných smaltů na Mírovém náměstí ve Vítkovicích v září 2006

Vítkovice - smalty J. Gani

Vítkovice - smalty J. Gani

Vítkovice - "Průlet" A. Gavlase

Vítkovice - smalty I. Cvacho S. Gdowicze